na Blog.cz

Mám toho moc a i když se dlouho chystám něco napsat, nedostává se mi času. Dnes ale nechci psát o sobě, i když trochu taky.

Dnešního odpoledne jsem navštívila učiliště v Českobrodské ulici v Praze, kde začal rekvalifikační kurz oboru Krejčová. Konečně jsem se k tomu dostala. Čeká mě spousta práce - jak teorie tříletého učebního oboru zvládnutá do června, tak praxe. Ale nějak to zmáknu. I s prací skloubím. Musím. Do toho jsem si ještě přibrala takovou brigádku v Kotvě v kavárně, takže ve svým volnu pracuju + jezdím do Prahy učit se. Bude to naročnej čtvrtrok, ale můj život je jedna velká patálie, takže mě to ani nepřekvapuje. Spíš by mě zaráželo, kdyby něco v mým životě mělo hladkej průběh :-)

Nicméně v zápalu boje za "vysokou krejčovinu" jsem narazila na bezva kolekci francouzského návrháře Alexise Mabillea. ("Vysoká krejčovina" v naší zemi neexistuje a existovat nebude, protože označení "haute couture" nemá jen tak někdo. V reálu je to asi jen patnáct módních domů. O tom jsem ale mluvit nechtěla.)

Alexis Mabille má rád barvy. Zahlédla jsem kolekci na jaro 2012. Můžete si ji prohlédnout zde. Šaty jsou různého střihu, od podobizny japonského kimona přes diorovskou suknici až po celkem jednoduché pouzdrové šaty. Nikoliv však "malé černé", nýbrž "malé růžové". :-) Čeho je třeba si všimnout a nebojím se, že si někdo nevšimne, jsou pokrývky hlavy. Obrovská květina mě zaujala na první pohled a je to podle mě pecka, včetně nápadu masky na obličej stejné barvy jako celý komplet. I přes to, že masku si asi do divadla nevezmeme. Málokterá by asi měla vůbec odvahu na květinu takových obřích rozměrů. Jenže nezapoměňme, že je to módní přehlídka, ne procházka v metru, kde jsem měla dneska tu čest.

Kolekce je inspirativní a svěží, tedy alespoň pro mě. Ostatní ať si to přeberou.

A nesnažím se tady vytvářet nějaký módní peklo dvě, aby si někdo nemyslel, já jenom, že mě móda prostě baví a mimo můj deník o strastech a slastech života do ní občas zabrousím. Ať kritikou nebo chválou. Spíš ale něčím, co zaujme přímo mě, než abych fotila lidi na ulici a pak je pranýřovala.

I když to moc ráda u Ady čtu :-)

Mimochodem, až do 12. dubna je v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze otevřena výstava "Pražské módní domy". Zabývá se perfektní řemeslnou prací předválečných módních domů. Já tam určitě zamířím, protože 20. a 30. léta jsou pro mě skoro vrchol módního průmyslu. A obrovská inspirace i v mém šatníku :-)

Udělala jsem to podruhý, smazala jsem blog, ale nekončim, to ne.... Jenom mám pocit, že je třeba blogu dát trošku jinou fazónu. Uvidíme.

Časem asi změním i vzhled, černobílá už mě nudí, i když je to nadčasová klasika :-)

...........................................................

A začněmě s tím hned.... Možná to bude i nadále jenom nudný deník pětadvacetileté bezprizorní ženy, ale cítím, že v roce 2012 nastanou nejenom pro mě převratné změny. Intuice. Ne apokalypsa, na tu nevěřím (nebo možná nechci). Cítím velké možnosti a příležitosti, jak změnit směr. Začala jsem pro to i něco dělat, ale nic neprozradím, dokud se neobjeví výsledek, který doufám, že se objeví. Rozhodla jsem se, že vezmu svoji budoucnost do svých rukou, i když svůj osud nezměním, ale něco ovlivnit můžu :-)

Takže NEBUDU chodit na italštinu, baristický kurz, ani ruštinu, ani nic podobnýho. Zaměřím se na jedno odvětví a tím to hasne. Pro začátek jeden inspirativní obrázek ;-)